Zákon o veřejném ochránci práv slaví 20 let

Lidská práva a ombudsman 2020

Veřejný ochránce práv JUDr. Stanislav Křeček zveřejnil na svém FB profilu 9. prosince 2020 status, ve kterém hodnotí uplynulých dvacet let od přijetí zákona o veřejném ochránci práv a taktéž připomíná blížící se sedmdesáté výročí od přijetí Evropské úmluvy o lidských právech. Při této příležitosti se zamýšlí nad stavem lidských práv i ombudsmanství u nás.

Na úvod svého příspěvku JUDr. Křeček konstatuje, že ani v oblasti lidských práv nevstupujeme do lehkých časů. Hlavním důvodem této skutečnosti je dle jeho názoru zřetelný rozpor, na který denně narážíme a který Stanislav Křeček popisuje následujícím způsobem: "Na straně jedné Evropská unie předkládá dokumenty a stanoviska, v poslední době např. Evropský pilíř sociálních práv (EPSP), které májí rozšířit a prohloubit dosavadní katalog lidských práv. Ale na straně druhé, snad ve jménu týchž práv, tatáž Evropská unie však současně nebrání vzniku a rostoucí aktivitě společenství těch, kteří naši představu o lidských právech neuznávají, nerespektují je a zřetelně deklarují představu o jiném uspořádání celého evropského společenství. Lidé stále rychleji ztrácejí trpělivost a podvědomě cítí, že rovnost, na které jsou lidská práva založena, se vytrácí. Začínáme žít ve světě, kdy právo je uplatňováno selektivně, je zřetelně odděleno od souvisejících povinností, k jejichž formulování v „deklaraci“ nebo „pilíři“ se nikdo nechystá. Pak ovšem aktuální definování pravidel „právního státu“ se stává spíše politickou kategorií než příspěvkem v posilování skutečných práv…"

Jako druhý závažný problém vidí JUDr. Křeček ve skutečnosti, že v obecném povědomí přestávají být lidská práva chápána jako běžná součást každodenního života, ale jsou často prezentována jako elitářská exkluzivita, mající s chápáním a myšlením obyčejných lidí málo společného. Výkladu pojmu lidských práv se chápou skupiny, která si jejich výklad privatizují pro sebe a toto své pojetí považují za jedině správné. Doslovně JUDr. Křeček konstatuje, že "Ti, kteří chápou lidská práva jako exkluzivitu menšin, nehájí ve skutečnosti skutečná lidská práva, ale jen zájmy nepočetných aktivistů. Jejich hlasité sdělované představy vyvolávají v širokých vrstvách spíše alergii než respekt ke skutečným občanským a politickým právům."

A JUDr. Křeček dále pokračuje: "Jsme konfrontováni se snahami institucionálně rozšířit ochranu lidských práv např. o dětského ombudsmana, nebo o zřízení další národní instituce, bdící nad ochranou lidských práv, ale na straně druhé pokračujeme, a to podle mého názoru jen z důvodů politické korektnosti, v dosavadní neefektivní snaze o jejich ochranu. Řešení problematiky Romů je toho zřetelným dokladem. Ve Zprávě o stavu romské menšiny, která se nyní připravuje, není ani slovo o problematice vyloučených lokalit a to přesto, že život v nich patří k naléhavým problém života Romů u nás. Co nám brání říkat pravdu? V Mosteckém deníku 10.11, píše „odborník na integraci Romů“ Miroslav Brož toto: „V Čechách se to dělá vždycky o Romech bez Romů. Když se pro ně vymyslí nějaký plán, tak se jich nikdo na nic nezeptá, co si o tom myslí a postaví je před hotovou věc “. Když jsem se v nedávném článku naopak zeptal, proč se Romové, jako ostatní občané, nestarají o své bydlení sami, v čemž jistě nelze spatřovat nic, co by uráželo důstojnost člověka nebo se negativně dotýkalo jeho práv, spustila se kolem tohoto výroku mediální kampaň, jako proti něčemu zcela nepatřičnému. Dokonce i právníci Rekonstrukce státu ve svém hodnocení stavu lidských práv, kterou tato organizace uveřejnila v listopadu, v této souvislosti „upozorňují na výroky ombudsmana“."

Na závěr JUDr. Křeček konstatuje, že má-li dnes ombudsman plnit svoji funkci, musí resignovat na snahu o politickou korektnost a zcela zřetelně pojmenovávat věci těmi jmény, které považuje za odpovídající realitě. A dále, že nesmí být vázán ohledy na složité předivo vzájemných společenských, politických, správních nebo i osobních vztahů, které jistou míru politické korektnosti snad vyžadují. V sázce je důvěra občanů, kteří, .... už mají plné zuby toho, že jim jsou problémy společnosti sdělována způsobem, který je ve zjevném rozporu s jejich každodenní zkušeností.", konstatuje JUDr. Křeček a dodává: "Rozhodně si nemyslím, že by bylo úkolem ombudsmana říkat občanům, jak mají žít a už vůbec co si mají myslet."

Zdroj: Facebook Stanislav Křeček